Knihovny počítačového věku
S nástupem E-knih předvídali skeptici papírovým knihám rychlý konec, naštěstí k tomu nedošlo. Knihovny tedy nejsou pouze archivem pro staré tisky, ale živou institucí, což je vidět i na jejich často originální architektuře. V roce 2017 byla otevřena knihovna v severočínském městě Tchien -ťin od nizozemských architektů MVRDV. Kolem dokola se táhnou vlnité ochozy s policemi zdánlivě nekonečného množství knih. Ale rozvlněné regály , které pojmou přes milion knih a zároveň fungují jako schodiště i lavičky, vypadají spíš jako moře. Uprostřed knihovny dominuje obrovská světelná 3D koule, která slouží jako sál se 110 místy k sezení. Celá stavba se nazývá "Oko".
A u nás se vyplatí zajet za knihami i zajímavou architekturou třeba do Liberce. Nová budova Krajské vědecké knihovny v Liberci získala hned několik ocenění. Stojí na místě staré synagogy, již vypálili nacisté v roce 1938. Nové stavbě od architekta Radima Kousala se říká" Stavba smíření".
Opuštěná uhelná kotelna v centru obce Mokrá se stala výzvou pro architekty ze studia Dimense architects. A poradili si s ní na výbornou. Nedostatek oken staré průmyslové budovy vyřešili stropními světlíky a novým proskleným průčelím.
V roce 2011 byla nejlepší jihočeskou stavbou vyhlášena nová knihovna v Soběslavi. Díky ní byl zachráněn chátrající gotický hrad. Místní rodák, architekt Jaromír Kročák, ji umístil do prosklené vestavby.A tak se z prosklené knihovny lze dívat na gotické zdivo přes sklo jako na exponát a zároveň si půjčovat knížky.
Úžasný je samoobslužný systém knihovny, který funguje např. v Národní technické knihovně (Projektil architekti 2009). Projektil architekti stojí i za projektem Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové, oceněná jako stavba roku 2009.
Od stejných architektů je zajímavá pobočka městské knihovny a kulturní centrum Vozovna. Jde o přestavbu přízemných a podzemních prostor velkoprodejny potravin. Pohodlné barevné sedačky, hravé prvky v dětském oddělení a neformální prostory pomáhají knihovně, aby se stala opravdu živým místem k setkávání a nejen efektní galerií a skladem pro knihy.
(Glanc srpen2018)
7 důvodů, proč číst knihy a vzdělávat se
Magazín Dreamlife, 29. Března 2016
Znáte ten moment, kdy se úplně nedokážete vyjádřit? Kdy hledáte slova a nedokážete formulovat větu? Dejte si pozor, může to být známka toho, že málo čtete. Dnes si ukážeme důvody, proč číst knihy.
Dnešní doba velice podceňuje význam čtení knih. Pomalu je nahrazují internetové články, e-magazíny, videa a jiná média. Spousta lidí také zatracuje knihy z toho důvodu, že je to podle nich ztráta času. Přitom i knihy, které jsou čistě beletrické vám zlepší náladu, dokáží vás na chvíli odpoutat od reálného světa a můžete procházet hromady světů jiných. Ovšem člověk by měl také někdy zůstat nohama pevně na zemi. Naučných knih jsou tisíce a tisíce. Každý si najde obor, který ho zajímá. A pokud stále nejste přesvědčení, zde máte pár důvodů proč číst knihy.
1.Rozvíjení slovní zásoby – To je jeden z hlavních důvodů. Pokud hodně čtete, setkáváte se s mnoha větami, vidíte spousty slov. Časem se vám tyto slova a jejich význam vryje do paměti a automaticky je začnete používat v běžné konverzaci. Poté se vám bude již málokdy stávat, že budete hledat slova a nebude vědět, jak se vyjádřit.
2.Zlepšení gramatiky – Když už mluvíme o automatickém ukládání slov do paměti, týká se to i správného i/y bez použití zdůvodnění. Tím se zrychlí i váš psaný projev a zabijete dvě mouchy jednou ranou.
3.Obohacení o nové informace – Tohle se týká převážně naučných knih, ale některá moudra se dají pochytit i z fikce. Můžete se vymlouvat na to, že na internetu máte informace mnohem rychleji. Ovšem málokdy najdete stránku, která je tak obsáhlá a popisuje všechno do posledního detailu.
4.Vyplnění volného času – Cestujete hromadnou dopravou? Pracovat na notebooku se takhle dost dobře nedá, maximálně můžete vyřešit pár telefonátů, což je v tramvaji také dost nepříjemné. Pokud si ale vezmete knihu, něco se přiučíte a ještě k tomu neztratíte žádný drahocenný čas.
5.Soustředění – Málokterá věc dokáže tak dobře procvičit a otestovat vaše soustředění, jako čtení. Věřte mi, že se vám bude snažit vloudit mnoho faktorů do pozornosti a bude vám ze začátku dělat problém číst na hlučnějších místech. Pokud ovšem najedete 1.téma, které vás opravdu zajímá, můžete se také velice jednoduše ocitnout v situaci, kde budete takovým způsobem zabraní do čtení, až přejedete zastávku.
6.Dostupnost – Čtení knih dokáže být velice levná záležitost. Stačí si za pár korun pořídit průkazku do knihovny a můžete si s radostí půjčovat. Nebo si pořiďte elektronickou čtečku a stahujte si knihy za minimální ceny. Klasickou možností je nakupování v knihkupectvích a knihy ukládat do domácí knihovny. Máte tak jistotu, že se ke knížce můžete vždy vrátit.
7.Zábava – Poslední, ale rozhodně stejně důležitý faktor. Je vědecky dokázáno, že čtení dlouhodobě snižuje hladinu stresu a spousta lidí je používá jako formu odreagování. Není nad to si přečíst nějaký zajímavý příběh nebo se přiučit novým věcem, které vás baví.
Ze začátku může být vaše čtení pomalé a budete pravděpodobně často ztrácet pozornost, ale postupně se všechno začne zlepšovat a možná právě ve čtení knih najdete vášeň a chvilky s knihou v ruce pro vás budou příjemným odpočinkem a časem, kdy načerpáte novou energii.
Z historie knih:
Kniha patří k nejušlechtilejším nástrojům, které si člověk stvořil pro své polidšťování. Vynález knihtisku kulturu a vzdělání zdemokratizoval, odstranil jejich výlučnost a jednostrannost, spojil je se životem a život s nimi. Umění knihtisku - napsal v roce 1593 pražský kronikář David G - "má největší význam nejen pro šíření božské moudrosti a ostatních sedmi věd, ale také pro rozmnožování užitečných znalostí z lidského života. Nejrůznější řemeslníci, zlatníci, stavitelé a řezbáři ve dřevě a kamení zveřejňují a rozšiřují denně tiskem nové objevy, které podporují pokrok."
O širší rozvoj vzdělání v Čechách se v prvním údobí české renesance zasloužilo měšťanské prostředí. Knihtisk vyhovoval především jeho zájmům a potřebám.
Česká knižní produkce byla až do prvních desetiletí 16.století technicky závislá na cizině.
České knihy se tiskly nejen doma , ale také v Benátkách, Lipsku, Wittenbergu a hlavně v Norimberku. Postupně nabývalo v českých zemích tiskařské řemeslo na úrovni a rozšiřovalo se o nové poslání- nakladatelské.
Netolický si zařídil tiskárnu na Menším Městě pražském Za pomocníka a pak společníka si přibral Jiřího Melantricha.
Prním velkým dílem na němž začal Melantrich pracovat u Netolického byla Bible česká. Vyšla v roce 1549 a Melantrich byl jejím tiskařem , gramatikem a literárním upravovatelem.
Po čase přešla Netolického tiskárna úplně na Melantricha. Tiskl drobné práce i výpravná díla...
Nejstarším rukopisem dochovaným na našem území je zlomek rukopisu evangelia sv.Marka ze 6.století s vlastnoručním přípisem Karla IV., který jej získal od patriarchy za své korunovační cesty do Říma v říjnu 1354.